Koučování je rozhovor mezi koučem a hráčem, který vede k uvědomění a akci. Koučování je pro toho, kdo se chce v něčem ZLEPŠIT, rozhodně to není řešení problémů.

Kouče má ten, kdo chce něčeho dosáhnout. Ten kdo má nějaký cíl a chce za ním jít a hledá tu svoji správnou cestu.

Kouč naslouchá, pokládá otázky a vytváří uvědomění. Nedává rady ani neřeší problémy.

Cokoli čeho chcete dosáhnout, má smysl koučovat.

Kouč vám pomůže si věci ujasnit, jít za cílem rychleji a efektivněji.

Koučovat můžete například:

• budování nebo rozvoj podnikání
• vedení společnosti nebo týmu
• posun kariéry
• osobní rozvoj
• leadership a rozvoj managementu
• zlepšení zdraví
• sportovní výkony
• finanční svobodu nebo stabilitu a nezávislost
• rozvoj vztahu
• kreativní vyjádření a tvorbu
• prokrastinaci
• životní rovnováhu

atd …

Někdy se setkávám s názorem: “Já kouče nepotřebuju, já se koučuju sám.”

To samozřejmě klidně můžete, ale z praxe vím, že člověk si sám sobě nedokáže položit takové otázky, které mu dokáže položit kouč.

Proč to tak je? Osobně si myslím, že protože prostě jsme v té své bublině a často nevidíme věci z nadhledu / jiného úhlu. A nebo naopak pro stromy nevidíme les.

Někdy se vědomě či podvědomě určité otázce vyhýbáme. Proč? Často, protože to je pro nás prostě pohodlnější a jednodušší.

Kouč​

Kouč pomáhá lidem, kteří se chtějí v něčem zlepšit a posunout se dál. Nedává rady, ale umožní lidem nalézt a uvědomit si vlastní řešení a cestu, která jim vyhovuje.

Kouč používá koučovací metody a dovednosti a řídí se etickým kodexem koučů.

Mentor​

Mentor je odborníkem ve svém oboru, sdílí své zkušenosti, pomáhá a radí těm, kteří rady potřebují.

Terapeut​

Terapeut se většinou zabývá minulostí, která nějakým způsobem ovlivňuje přítomnost. Často řeší problémy.

Koučování není terapie, protože při koučování se hlavně zaměřujeme na budoucnost. Terapie se zaměřuje v největší míře na minulost.

Koučem se vlastně může chtít stát každý, stejně jako se každý může chtít stát třeba právníkem nebo doktorem. Rozdíl je v tom, že ne všichni mají předpoklady stát se právníky, doktory nebo kouči.

V agentuře Život Jako Hra musí každý, kdo se chce stát koučem projít psyhodiagnostikou. Zajímavé je, že pouze 3% zájemců má předpoklad se stát koučem.

Ale tím to nekončí a stejně jako jiné studium, se to také nestane přes noc. Kromě teorie a studia je nasmírně důležitá praxe.

V Česku je přes 4000 lidí, kteří se prezentují jako kouč, z nich jen něco přes 100 jsou mezinárodně akreditovaní kouči prvního stupně – ACC.

Konzultant, stejně jako mentor, je někdo, kdo má znalosti, zkušenosti a je špičkou v určitém oboru. Konzultant, na rozdíl od kouče, dává rady (konzultace), jak by měl klient postupovat, aby uspěl. Těží ze svých znalostí a praxe.
V čem vidím zásadní rozdíl, je to, že každá rada, přestože dobře míněná, nemusí fungovat každému.

Proto záleží na situaci, kdy je lepší nějaký problém konzultovat a kdy je lepší zjistit, jak věci změnit podle sebe tak, aby to opravdu fungovalo – a tohle umožňuje koučování.

Není.

Koučovatelný je jen ten, kdo opravdu chce něco změnit. Ten, kdo je nebo chce být tvůrcem svého života.

Pokud je někdo v módu „oběti“ ani koučování to nezmění.

Když něco nechce dělat, nic ani nikdo to nezmění, jen vy sami můžete změnit svoje nastavení a rozhodnout se přestat být „obětí“ a začít být tvůrcem.

Jsou různé druhy obětí, někdo je obětí své práce, jiný svého vztahu nebo třeba obětí své firmy.

To, že je člověk obětí, neznamená, že je to nějaký “chudáček”, často to může být velmi úspěšný člověk.